Akvarel nejen na cestách (2.): štětce a spol.

Jak jsem minule slíbila, dnes se budeme věnovat štětcům a kresebným nástrojům.
Stejně jako u barev platí, že každému z nás může vyhovovat něco jiného, ať už v závislosti na způsobu práce a požadovaném výsledku, nebo prostě jen proto, že nám některý z nástrojů prostě líp "sedne".
Kdo má rozmáchlejší rukopis, dá přednost širším štětcům nebo třeba rozmyvatelným voskovým pastelům, které umožňují robustnější tahy, piplové a detailisti zas budou preferovat jemné linery, perka a tenké štětečky :).
Protože jsem hlavně holka akvarelová, nebo kvašová, mám ráda, když se barvy rozpíjejí. Tomu jsem uzpůsobila i výběr kresebných pomůcek, které si beru s sebou v cestovní taštičce.
Skoro VŠECHNY můžu rozmývat vodou! :-)
V první řadě si s sebou beru malou lahvičku s vodou. Na obrázku se ukrývá pod číslem 2. Použila jsem prázdnou plastovou nádobku od cestovního balení ústní vody. Lahvička je lehká a nerozbitná. Díky lehce zploštělému tvaru se snadno vejde do pouzdra, ve kterém si vozím své výtvarné vybavení.
3. guma v tužce. Nelepí a nemastí papír tolik jako plastická pryž a dají se s ní přesně gumovat i opravdu titěrné čárečky.
4. vosková akvarelová pastelka Stabilo woody. Bezva vynález! Má krásně měkkou stopu a dá se využít za sucha i za mokra. Tuha na bázi vosků je moc pěkně pigmentovaná a dá se sehnat v několika odstínech. Já používám černou. 
Suchá stopa.
Rozmytá stopa.
Přidáváním vody a postupným rozmýváním lze dosáhnout široké škály od černé po šedou.
K dosažení krásně sytého odstínu nabírám barvu navlhčeným štětcem přímo z tužky.
5. plnicí bombičkové pero. Perem můžu nejen psát :) nebo kreslit, ale kresbu i vodou jemně rozmývat...
6. klasická verzatilka s tvrdší tuhou. Nestárnoucí a osvědčená, praktická díky vestavěnému ořezávátku. S plastovým tělem je tužka i poměrně lehká.
7. bílý gelový popisovač. Dodá jiskru tam, kde jsem případně opomněla "vynechat" bílá místa.

(Pozn.: V akvarelu se obvykle nepoužívá běloba. Bílá místa se buď tzv. "vynechávají" - nemaluje se na ně, nebo se dá použít maskovací kapalina - kreslicí guma - tekutý roztok, který pomůže ochránit místa, která mají zůstat bílá. Na cesty obvykle maskovací kapalinu nevozím, je s ní složitější manipulace a hlavně vyžaduje vlastní štětec. Ráda velmi rychle zasychá a gumovitý povlak se ze štětců jen velmi špatně odstraňuje.)

8. obyčejný černý liner za pár korun, vodou rozmyvatelný. Používám ho stejně jako plnicí pero. Lze ho vodou rozmývat, chová se pak podobně jako tuš. Pokud chci linky nerozpité, použiji liner až po zaschnutí akvarelových barev. Samozřejmě, můžete vybírat i z linerů voděodolných, na trhu je jich dostatek.
9. štětce. Přiznám se, že štětce si s sebou beru různé. Pro jejich výběr platí stejná pravidla jako pro výběr akvarelových štětců obecně. Na výběr jsou štětce s přírodním nebo syntetickým vlasem.
Přírodní štětce dobře sají barvu i tekutinu, ale často bývají až moc pružné, což může znesnadňovat malbu detailů. Naproti tomu syntetické štětce nenasají tolik barvy a vody, ale zato velmi dobře drží tvar a snesou i "těžší" ruku. V neposlední řadě jsou lacinější a odolnější než štětce s přírodním vlasem.
Ty opravdu kvalitní jsou velmi drahé - a upřímně, když už si pořídíte štětec za několik set, určitě ho nechcete zničit "taháním" v batohu nebo po kapsách. 
Vodou plnitelný štětec. Tenhle je obyčejný, z dětské sady "vodních" omalovánek. Je středně silný, se syntetickým vlasem. K dostání jsou plnitelné ploché i kulaté štětce, různých velikostí. Pokud budete při rychlé cestovní malbě používat vodu jen málo, můžete si vystačit i jen s naplněným štětcem. Abyste si vodu z rezervoáru neplýtvali, štětec před nabráním odlišné barvy pouze otřete do hadříku nebo papírového kapesníku. Doporučuji postupovat od světlých odstínů k tmavým.
Skládací štětce. Bezvadná věc, šetří místo a snadno se transportují. Bývají přírodní i syntetické. Opět záleží na preferencích.
Ten černý, šroubovací, omotaný drátkem, je značky Pebeo, druhý je syntetický a původně měl sloužit na nehtový design. Koupila jsem ho za pár korun ve "vietnamském" obchodě. Používám ho již roky a pořád drží. Navíc je velmi šikovný, víčko se dá použít k prodloužení rukojeti, takže se s ním velmi pěkně pracuje.
Pro větší názornost jsem připravila ukázky nástrojů, co používám. V suchém i mokrém stavu. Třeba něco padne do ruky i vám!

Těším se na shledání příště u papírů.
Jitka

Akvarel (nejen) na cestách - barvy

Prázdniny už jsou  sice za námi, ale cestovat se dá i mimo ně, ne?
Před každou cestou nebo dovolenou řeším, co si vzít s sebou... Znáte to, oblečení, obutí a kosmetika podle počtu dní a účelu. Ale když přijde na barvičky, začíná to pravé dilema :).
Jaké papíry, barvy?
Budu malovat jen do notýsku, nebo se najde příležitost i pro větší formáty? Budu malovat, nebo i kreslit, nebo snad dám přednost rychlé kolorované kresbě?
Budu cestovat s batůžkem a malovat i v plenéru, nebo jen "doma"?
Během let jsem si poskládala cestovní sadu tak, že mi umožňuje téměř neomezené možnosti a nebrzdí mě v rozletu, ani velikostí či vahou. Všechny pomůcky se mi vejdou do větší kosmetické taštičky.
Navíc, dobře poskládanou paletu barev využijete kdykoli, nejen na cestách!
Pro větší přehlednost jsem pro vás pomůcky  na obrázku očíslovala.
Následující rady berte jako osobní doporučení, ne striktní návod. V akvarelu  - stejně jako jinde, platí - sto lidí, sto chutí. Co vyhovuje mně, nemusí vyhovovat všem.
Co ale v akvarelu, myslím, platí určitě, je, že:
Barvy  a papír jsou základ.
Začneme barvami:
Matné a drobivé vodovky vám moc radosti neposkytnou, ale vybírat můžete ze škály studentských akvarelů - pokud máte napjatější rozpočet - a nebo si dopřát kvalitní, umělecké barvy.
Umělecké barvy české značky Umton jsou velmi kvalitní a cenově srovnatelné se zahraničními studentskými akvarely zahraničních značek. 
Ze studentských akvarelů se mi příliš neosvědčily barvy zn. Pebeo. Jsou relativně matné a zastřené, o něco lépe mi vycházejí akvarely Cotman, zn. Winson a Newton. Naopak, velmi pěkné barvy nabízí Lukas ve své studentské řadě nebo řada barev Van Gogh od zn. Talens. Schmincke akademie je studentská řada velmi dobré kvality zn. Schmincke, ale za podobnou cenu bych si raději pořídila mistrovské akvarely Umton nebo ruské Bílé noci.
Vedle nesáhnete, ani když použijete tradiční anilinky. Nejsou už dávno jedovaté a krásně se rozpíjejí. Využijete je na kolorování kreseb, precizní akvarel, ale obzvlášť úžasné jsou na techniku mokrého - rozpíjeného - akvarelu.  Chovají se podobně jako tekuté akvarelové barvy (např. Ecoline od Talens), které jsou ovšem nepraktické na cestách. Malá sada anilinek (12 barev) je dostupná v obdélníkové krabičce, víčko můžete použít jako paletu.
Na cesty volím výhradně barvy v pánvičkách, ne tubách. Tuby jsou fajn, když potřebujete namíchat velké množství barvy, pánvičky jsou sice nešikovnější na malování velkým štětcem, ale zase jsou skladné a snadno přenosné.
Koupit si můžete už hotovou cestovní sadu akvarelů. Některé sady mívají i integrovaný skládací štětec, což je fajn :), nebo i nádobku na vodu.
Boxy bývají buď plastové, nebo z kovu.
Kovové jsou robustnější, těžší a nemusíte se bát, že vám při pádu prasknou. Kovové boxy jsou těžší, ale zase něco vydrží. Navíc se jim lépe čistí paleta, která je obvykle zabudovaná ve víku.
Van Gogh cestovní sada není úplně nejmenší do ruky, zato je lehounká, obsahuje 12 barev, malou houbičku na otírání štětce (super vychytávka :) a cestovní štětec (ten jsem někam založila, mrzí mě to, byl celkem fajn). Krabička krásně sedne do ruky, díky otvoru na palec.
Jste li tak trošku kutilové, nemusíte vzít za vděk tím, co se nabízí, ale zaimprovizovat sami.
Protože u nás v Čechách jsou prázdné krabičky na akvarel tak trošku nedostatkovým artiklem a nebo jsou relativně dost drahé, porozhlédněte se kolem, určitě objevíte plechovou krabičku, do které byste své barvičky naskládali. Třeba krabičky od bombonů pro řidiče jsou fajn... Aby vám v nich barvy "nelítaly", přilepte je zespodu oboustrannou lepící páskou nebo použijte lepící magnet.
Následující sadu jsem si vyrobila z krabičky na dámské hygienické potřeby. Použila jsem  dílem barvy Van Gogh a dílem jsem si do prázných pánviček vymačkala akvarely a kvaše z tub a nechala zaschnout. Dají se pak používat stejně, jako barvy z pánviček.
Aby mi barvy v krabičce nepadaly, přilepila jsem je oboustrannou lepící páskou. Ve spodní části krabičky mi zbylo volné místo na hadřík, kteý můžu podle potřeby obměňovat.
Aby se mi mokré barvy nezašpinily nebo nelepily na sebe, udělala jsem si jednoduché "oddělovátko" z kusu plastu. Dá se použít i jako malá paletka.
Tuto sadu si beru s sebou, když mám velmi limitovaný prostor v zavazadle, krabička je velmi malá, vejde se kamkoli.
Před letošním létem se mi povedlo sehnat na internetu cestovní sadu Pebeo v kovovém boxu za velmi výhodnou cenu. Pebeo většinou nabízí barvy v pro mě nepraktických, kulatých krabičkách, tento box je však výjimkou. Je obdélníhový a má v sobě zabudované hned dvě palety.
Barvy Pebeo mi ale příliš nevyhovují, odstranila jsem je tedy i s úchyty na pánvičky a získala tak prostor na mnohem více barev.
Krabičku jsem si naplnila mistrovskými akvarely značky Umton (pozn. Umton, původně Štolo, založil r. 1910 akademický malíř Josef Štolovský jako rodinnou firmu. Vyráběli mistrovské akvarelové, olejové a temperové barvy.)
Krabička měří 12 x 6 cm, původně je na 12 půlpánviček. Nyní je naplněna 17 barvami Umton (kostičky) a jedním Van Goghem (obdélníčková pánvička). Krabičku jsem si trošku vyzdobila washi páskami.
Ze spodu má box úchyt na palec, takže ho můžete pohodlně používat v plenéru jako paletu.
Někdy je fajn pořídit si vzorník barev. Barvy bývají někdy velmi koncentrované a v suchém stavu vypadají zcela odlišně. Vzorník vám velmi pomůže zejména tehdy, když s akvarelem začínáte a nebo máte sestavenou novou paletu a ještě úplně neznáte nazpaměť umístění barev :).
Z praktických důvodů doporučuji vzorník udělat tak malý/velký :), aby se vešel do akvarelového boxu. Můžete ho pak mít vždy při ruce. Aby se neumazal, můžete ho zalaminovat nebo přetáhnout širokou izolepou.
A co vozíte s sebou vy? :)
Jesli se vám článek líbil, můžete se těšit na pokračování. Na řadě teď budou štětce a ostatní kreslící nebo malovací nástroje. Úplně nakonec si necháme papíry.

Ušáčči pro ušáčky

Když se v rodině s ušatým jménem narodí dva kluci, je důvod k velké radosti.


 A když slaví první zaječí narozeniny, je o důvod navíc, proč vytáhnout barvičky...



Použila jsem generacemi osvědčené anilinky od Koh-i-nooru, mají krásně jasné barvy a úžasně se rozpíjejí. Chovají se velmi podobně, jako tekuté akvarely nebo barevné tuše (např. Ecoline). A nemusím se bát si olíznout prsty, už dávno nejsou jedovaté :).



Tušová malba - workshop pro děti

Trochu se to u nás pomíchalo, a tak píšu se zpožděním. Docela mě to mrzí, protože šlo o krásnou a povedenou akci.

V naší škole chybí  momentálně třídní paní učitelka pro čtvrťáky. Zastupuje za ní skvělá družinářka B., která si vede výborně. Ale znáte to, učitelství není její profese... napadlo mě tedy jí trošku ulehčit a uspořádat výtvarnou dvouhodinovku pro ty naše děti. Pro mě by šlo o zajímavou změnu oproti kurzům pro dospělé, které obvykle vedu v Atelieru Lenka Blaza.

Chtěla jsem něco, co běžně o výtvarce nemalují, takže bylo jasno, půjde o sumi-e. 
Zabalila jsem tuš, speciální štětce a šlo se na věc.

Dětem jsem ukázala pravé čínské štětce, pevnou tuš, třecí kámen, prostě vše, co k tušové malbě patří.
Po nácviku základních tahů a vyzkoušení ředění tuše začaly děti pracovat samy.
Šlo jim to perfektně! Přesvědčte se sami :)






Chtěli byste něco podobného uspořádat u vás, ve škole, družině nebo třeba knihovně či volnočasovém centru?
Napište mi, určitě něco vymyslíme!




Kasuár přilbový - jak se maluje kasuár?

Možná to znáte: je pěkný den a chcete si ho užít společně s rodinou. V zoologické se zrovna narodila dvě mláďátka, takže není moc co řešit. Půjde se do ZOO!
Nakonec je z celorodinného výletu jen "dámská jízda", ale to nevadí. Pořádně si vše užijeme ve dvou a po "holčičím" způsobu. Nikdo nás nebude popohánět, budeme se toulat a zastavovat, vracet i bloudit - trošku :) - i přes to, že máme s sebou plánek  ZOO :). Svezeme se lanovkou, dáme si něco dobrého a MHD jedeme domů, uťapkané, ale spokojené.
Večer si prohlížíme fotky a povídáme si o nich. Mláďátka byla fajn, i přes frontu, kterou jsme musely na malé gorilí miminko vystát, ale ten kasuár, ten byl...!!!
A pak padla ta osudná věta: "Mami, namaluješ mi kasuára?" No, namaluju, proč ne.
Nejdřív si jen tak pohrávám s tužkou... ten obrázek zůstane doma Týnce.
Ale protože si chci užít tu úžasnou kasuáří barevnost, pouštím se i do akvarelu.
A aby to opravdu stálo za to, malovat budu na ruční papír z Velkých Losin parádníma "vodovkama" Schmincke.
Vypnu si papír, natónuji podklad a jde se na to... Vrstvu po vrstvě se pomalu rodí kasuár.
Strážce pralesa
A protože jsem pipla, nenechám si ujít ani detaily pidištětečkem :) a maskovací kapalinou na bílá místa...
Strážce pralesa
Po zaschnutí a odstranění maskovací kapaliny doplním detaily, nechám opět uschnout. Opatrně papír sejmu z kreslicí desky a může se jít fotit!
Strážce pralesa
Strážce pralesa
Na závěr pár informací o kasuárech:
Kasuár přilbový je druhý nejtěžší pták na světě, obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii, na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram. V současné době je bohužel kasuár na Červeném seznamu ohrožených druhů.
Líbil se vám kasuár?
Koukněte i na ostatní práce kolegů z malířské MaŘeNy na téma prales, určitě to stojí za to!
:)


Tu úžasnou závěsnou zahradu najdete tady.