Neboj

Tak už přece spinkej pěkně,
už se není čeho bát.
A ať není nic, co tě lekne,
o velkém tajemství ti budu povídat.

Podívej se z okna na kus noční oblohy.
Vidíš, jak hvězdičky na nás mrkají?
Jsou to malé víly, které odeženou neduhy
a celou noc tě hlídají.

A když budeš mít strach hořký jako pelyněk
jedna z oblohy přiletí si pro tebe.
Páni docenti ji osloví létavice a budou brblat do bradek,
že se měla vrátit na nebe.

Ilustrace věnovaná do sbírky pohádek a básniček
 pro nedonošené děti.
Autorka básně zde.

2 komentáře:

Martine Je. řekl(a)...

Jé, já jsem chvíli váhala, zda je ta ilustrace opravdu k mé básničce, a když jste mi to svým komentářem potvrdila, byla jsem nadšená! Ilustrace je moc krásná, přesně tak jsem si svou Hvězdu představovala. Vy jste jí dala tvářičku. Děkuju!
Mňoukla&vymňoulkla (Martine Je.)

Jitka řekl(a)...

Milá Martine, já děkuji! Popravdě, ilustrace je už z roku 2009, ale váš text přesně vystihl její podstatu.