Ovesno-pšenično-žitné kváskové lívance

O kvásku jsem se zmiňovala již u přípravy kysela.

Žitný kvásek je takový malý zázrak. Voda a žitná mouka. Žádné kvasnice, nic. Pouze tyto dvě suroviny. 

Voda by neměla být chlorovaná, je ideální studánková, pramenitá, nebo alespoň kohoutková převařená.

Půvab celého kvásku spočívá v jednoduchosti: do vlažné vody rozmíchám žitnou mouku na konzistenci těsta na lívance a nechám v teple a klidu stát...

Mezitím se začnou dít zázraky, mouka začne ožívat.  Samotná mouka obsahuje enzymy i spory bakterií a kvasinek. Smícháním s vodou se rozštěpí škroby vlivem enzymů na sacharidy, které zase poslouží jako živné prostředí mikroorganismům. V kvásku tak probíhá velice zdraví prospěšný proces mléčného kvašení, při kterém rozkládá glukóza a zároveň díky kyselému prostředí je kvásek chráněn před napadením cizími mikroorganismy a houbami.

(Velice pěkně zpracovanou tématiku vedení kvasu a informace o pečení kváskového chleba najdete tady.)

žitný kvásek
ovesná mouka (1 díl - 1 hrnek)
pšeničná mouka (1 díl - 1 hrnek)
mléko
cukr
špetka soli
1-2 vajíčka
skořice
tvaroh
rozvařené borůvky

Při použití žitného kvásku je potřeba trochu plánovat. Pokud chci péct lívance večer, stačí, když ráno kvásek "oživím". Tj. rozmíchám ve vlažné vodě a přidám  žitnou mouku. Vše  dělám od oka - přiliju trochu vody a dosypu mouku - vždy dodržuji konzistenci ne příliš husté kaše.  Spokojený kvásek se pozná podle toho, že krásně bublá a kvasí, "hladový" kvásek je propadlý a neroste.

Do oživeného kvásku přidám zhruba hodinu před pečením obě mouky, pšeničnou a ovesnou, cukr podle chuti, špetku soli, vajíčka a vlahé mléko a vymíchám těsto, které nechám opět kynout.

Lívance peču na máslem vymazaném lívanečníku a přelívám rozvařenými borůvkami a zdobím třeným tvarohem.

Výborné jsou také jen lehce potřené máslem a posypané cukrem a skořicí.